Původ a vývoj včely

Podle teorie geologických dob a podle evoluční teorie vývoje je zřejmé, že včela vznikla na Zemi zároveň s kvetoucími rostlinami, což nám může vysvětlit do dneška přetrvávající vzájemnou závislost vyšších rostlin a včel.

Podle Jiřího Savvina se první blanokřídlý hmyz objevil na Zemi již koncem třetihor, v době permské, tj. asi před 200 milióny let. K znatelnému rozmnožení blanokřídlého hmyzu spolu s kvetoucími rostlinami pak došlo v době křídové (ve čtvrtohorách), asi před 80 milióny let. Předpokládá se, že dnešní podobu má včela již více než 15 miliónů let. Pro vývoj dnešních plemen včely medonosné měla zvláštní význam poslední doba ledová před 500 000 lety. Tehdy náš kontinent pokryl ledovec, který semknul také včely na relativně malé území kolem Středozemního moře. Odtud se postupně při oteplování znovu rozšiřovaly do střední a severní Evropy. Proto všechna evropská plemena odvozují svůj původ z území okolo Středozemního moře, a proto si včela dodnes zachovala charakter jižního hmyzu.

O skutečném původu včel není v podstatě žádná přesná informace: Včelí fosilie se takřka nenacházejí, protože fosilní nálezy včel jsou velice vzácné. Přesto jak již bylo řečeno vznikla podle paleontologů řada hypotéz, z kterých se postupně sjednotila přijatelná teorie o vývoji včel.

Podle ní se včely vyvinuly asi před 80 milióny let z předků podobných vosám, kteří opustili masitou stravu a stali se vegetariány. I když nektar tvoří u dnešních vos jen nepatrnou část potravy a převažuje potrava masitá, přece známe malou skupinu vzácných vos (čel. Masarinae), které živí sebe i svůj plod výhradně pylem a nektarem. Postupně se generace včel přizpůsobily sběru pylu a nektaru. Tělo se pokrylo chloupky, vznikly pylové kartáčky a košíčky ke sběru a rouskování pylu, vyvinul se medný váček k přenášení nektaru a prodloužil se sosák. U některých skupin se pak objevily i voskové žlázy. Nepříznivé teploty doby ledové  donutily včely k různým způsobům hibernace, z nichž nejdokonalejším se stal zimní chumáč, vytvořený na základě jejich sociálního způsobu života. Podle odlišných podmínek vznikly různé skupiny včel - od včel samotářských, čmeláků, bezžihadlových tropických včel až po včely žijící pospolitě v mnohatisícových společenstvech, jejichž nejdokonalejší formu vytvořila naše důvěrně známá včela medonosná.