Med - druhy a dělení

Než se pustíme do polemiky zda med pro člověka ano či ne je potřeba ujednotit si určitá názvosloví a pojmy z této oblasti....:-)

Nemá smysl uvádět zde čísla všech vyhlášek a nařízení týkajících se medu a věcí s ním souvisejících. Tak snad jen takový jednoduchý "výcuc" z těch všech ministerstvem popsaných papírů (hlavně ze zákona č. 139/2014 Sb)......

§ 7

Med

Pro účely vyhlášky se rozumí

a)	medem - potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech,
b)	medem květovým (nektarovým) - med pocházející zejména z nektaru květů,
c)	medem medovicovým - med pocházející zejména z výměšků hmyzu (Hemiptera) sajícího z rostlin na živých částech rostlin nebo ze sekretů živých částí rostlin,
d)	pastovým medem - med, který byl po získání upraven do pastovité konzistence a je tvořen směsí jemných krystalů,
e)	vytočeným medem - med získaný odstřeďováním odvíčkovaných bezplodových plástů,
f)	plástečkovým medem - med uložený a zavíčkovaný včelami do bezplodových plástů čerstvě postavených na mezistěnách vyrobených výhradně ze včelího vosku nebo bez nich a prodávaný v uzavřených celých plástech nebo dílech takových plástů,
g)	vykapaným medem - med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů,
h)	medem s plástečky - med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu,
i)	lisovaným medem - med získaný lisováním bezplodových plástů za použití mírného ohřevu do 45 °C nebo bez použití tepla,
j)	filtrovaným medem - med, který byl po získání upraven odstraněním cizích anorganických nebo organických látek takovým způsobem, že dochází k významnému odstranění pylu,
k)	pekařským medem (průmyslovým medem) - med určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřát.

§ 8

Členění medu

Med se člení:

a)	podle původu
	1. květový,
	2. medovicový,
b)	podle způsobu získávání a úpravy
	1. vytočený med,
	2. plástečkový med,
	3. lisovaný med,
	4. vykapaný med,
	5. med s plástečky,
	6. filtrovaný med,
	7. pastový med.

 

§ 9

Označování

(1) Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu²⁾ se med dále označí

a)	podle jeho původu podle písm. a) a podle způsobu jeho získávání a úpravy podle písm. b); v případě, že se jedná o vytočený med, nemusí být způsob získávání a úpravy uveden,
b)	zemí původu, kde byl med získán; pokud se jedná o směs medů pocházejících z více zemí Evropské unie nebo ze třetích zemí, lze jej označit příslušným názvem:
	1. "směs medů ze zemí ES",
	2. "směs medů ze zemí mimo ES",
	3. "směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES".

(2) Označení medu, s výjimkou filtrovaného medu a pekařského medu (průmyslového medu), může být doplněno následujícími údaji:

a)	regionálním, územním nebo místním označením původu, pokud výrobek pochází zcela z uvedeného zdroje původu,
b)	ve vztahu k původu medu ( písm. a) názvem "jednodruhový" nebo "smíšený",
c)	druhem rostlin, z nichž pochází, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky,
d)	specifickými kritérii jeho jakosti.

(3) Pekařský med (průmyslový med) se kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu²⁾označí slovy "pekařský med" nebo "průmyslový med" a dále zemí původu podle odstavce 1 písm. b).

(4) Pekařský med (průmyslový med) musí být na všech obalech označen v blízkosti názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování.

(5) Pokud je pekařský med (průmyslový med) použit jako složka potraviny, může být v názvu této potraviny použit termín "med" namísto termínu "pekařský med" nebo "průmyslový med"; v seznamu složek se však vždy uvede název "pekařský med" nebo "průmyslový med".

(6) Přípustné záporné hmotnostní odchylky u spotřebitelského balení jsou uvedeny v příloze č. 3

 

§ 10

Požadavky na jakost

(1) Do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek.

(2) Z medu nesmí být odstraněn pyl ani jakákoli jiná složka, s výjimkou případů, kdy tomu při odstraňování cizích látek, zejména filtrací, nelze zabránit.

(3) Med, s výjimkou pekařského (průmyslového) medu, nesmí

a)	mít jakékoliv cizí příchutě a pachy,
b)	začít kvasit nebo pěnit,
c)	být zahřát do takové míry, že jeho přirozené enzymy jsou zničeny nebo se stanou neaktivní.

(4) U medu nesmí být uměle změněna kyselost.

(5) Filtrovaný med a pekařský (průmyslový) med nesmí být přidáván do jiných medů uvedených v § 8.

(6) Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3 v tabulkách.

...............

 

A závěrem jedna ze zatím  posledních změnových vyhlášek pro tuto oblast. Nutno podotknout, že aby se člověk bezchybně prokousal vším tím vyhláškovým labyrintem musí být opravdu hodně trpělivý......že by úmysl?!

 

vyhláška č. 148

VYHLÁŠKA ze dne 19. června 2015,

kterou se mění vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb.

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 139/2014 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/63/EU ze dne 15. května 2014, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu.“.

2. V § 7 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

„l)	pylem – přirozená součást medu, která není podle čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům4) považována za složku medu.

4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.“.

3. V § 8 písm. b) úvodní části ustanovení se slovo „a“ nahrazuje slovy „nebo obchodní“ a na konci bodu 7 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní:

„8. pekařský med.“.

4. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „označí“ doplňují slova „na etiketě“.

5. V § 9 odst. 1 písmena a) a b) znějí:

„a)	podle jeho původu podle § 8 písm. a) a podle způsobu jeho získávání nebo obchodní úpravy podle § 8 písm. b); v případě, že se jedná o vytočený med, lisovaný med nebo vykapávaný med, nemusí být původ, způsob získávání a obchodní úpravy uvedeny a výrobek lze označit jenom jako med,
b)	zemí původu, kde byl med získán; pokud se jedná o směs medů pocházejících z více zemí Evropské unie nebo ze třetích zemí, lze názvy zemí původu nahradit jedním z následujících označení: 1.  „směs medů ze zemí EU“, 2.  „směs medů ze zemí mimo EU“, 3.  „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU.“.

6. V § 9 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(3) Pekařský med a filtrovaný med kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu⁵⁾ se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech označí slovy „pekařský med“ nebo „průmyslový med“ a „filtrovaný med“. Pokud je med pekařský nebo med filtrovaný přidaný do jiného druhu medu, označí se směs těchto medů jako „med pekařský“ nebo „med filtrovaný“.

5)	Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.“.

7. V § 10 odst. 2 se slova „jakákoli jiná složka“ nahrazují slovy „jiná specifická součást medu“ a slova „cizích látek“ se nahrazují slovy „cizorodých anorganických a organických látek“.

8. V § 10 odst. 3 písm. c) se slova „se stanou neaktivní“ nahrazují slovy „významně inaktivovány“.

9. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d)	být u něj uměle změněna kyselost.“.

10. V § 10 se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4.

11. V příloze č. 3 poznámky č. 3 až 5 k tabulce 2 znějí:

„3)	U vřesového (Calluna) medu může být obsah vody nejvýše 23 %; u pekařského medu z vřesu (Calluna vulgaris) může být obsah vody nejvýše 25 %.
4)	U medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsi obsahující výlučně tyto medy může být obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 80 mg/kg.
5)	Výjimky: planika (Arbutus unedo), vřesovec (Erica), blahovičník (Eucalyptus camadulensis), lípa (Tilia spp.), vřes obecný (Calluna vulgaris), balmín neboli manuka (Leptospermum), kajeput (Melaleuca spp.).“.

Čl. II
Přechodná ustanovení

1. Potraviny vyrobené a uvedené na trh přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 76/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

2. Potraviny uvedené na trh nebo označené v souladu s vyhláškou č. 76/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

Čl. III
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. června 2015.

Ministr:

Ing. Jurečka v. r. 

Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.